Jdi na obsah Jdi na menu
 


Červnové střípky

8. 7. 2015

3.6.

když má setr ten správný lovecký pud, je o zábavu postaráno. To nám předvedla při koupání v rybníce Jess, která se rozhodla, že k večeři pochytá kačeny, které provokovaly na hladině. Když rejdila vodou půl hodiny a panička pro ni chtě-nechtě musela doplavat, byla jsem docela ráda, že Bea do vodičky jen po bříško a kačenky (zatím) nehoní.

6.6.

Vzhledem k tropickým teplotám předchozích dní jsme se vydali na celodenní výlet do hor za hranice. Z Jelení nás čekal pěší přechod do Saska až na nejvyšší vrchol západního Krušnohoří Auersberg (1.019m.n.m.). 30°C tam sice nebylo, tak nějak 26°, ale o to víc spalovalo sluníčko. Trasa vedla kolem mokřin a vřesovišť, takže se Bea chladila v každé strouze. Tři zásadní mezníky (když pominu její žebrání piva od kolemsedících u rozhledny): zajíc – srna – sele divočáka. Ve všech případech se mi podařilo zabránit setřím radovánkám. Tím lépe, protože všechny cedule hlásící všude kolem nás rozprostírající se přírodní rezervaci zakazují po celé trase volný pohyb psů. U zajíce vibrovala hodně. Teskně kníkala, že ho nutně chce. U srny zafungovalo mé řízné FUJ. V tom rajském tichu mé zaburácení fungovalo lépe než elektronický obojek. Největší adrenalin nám připravilo nezbedné sele, které skočilo na cestu a capkalo si kousek před námi. Zpátky do houští ho nezahnalo ani dupání, ani pískání. Směr změnilo až na křižovatce cestiček, k naší úlevě se dalo na druhou stranu.

Zatím, co my jsme si poletovali po výletech, naše příbuzenstvo (včetně dalších setřích kamarádů) se potilo na Klubové výstavě na Konopišti. Máme velkou radost z výsledků.

třída: otevřená

Balestra Happy z Lukavické spojky (ségra)

otec: Atyla Warrior Mahagony Paw, matka: Berenica Queen Nonstop, chovatel: Kasl Josef, majitel: Petrovický Jaroslav

Výška: 62 cm, Chrup: úplný, Skus: nůžkový, Známka: výborný, Pořadí: 1  Tituly: CAC

Posudek: 2 letá fena, správné tělesné stavby, středně silná kostra, ušlechtilá hlava, hřbetní linie, nepatrně klenutá v bedrech, níže nasazená oháňka, korektní hrudník, správné zaúhlení PK, HK hraniční, správný pohyb, standardní osrstnění ve struktuře i barvě

Cullen-Charlotte od Rakovské tůně (kamarádka z Jinonic a členka naší venčící smečky)

otec: Dor z Hosteckých vrchů, matka: Inera od Rakovnické brány, chovatel: Vávra Miloš, majitel: Štěchovská Veronika. Výška: 63 cm, Chrup: úplný, Skus: nůžkový. Známka: velmi dobrý.   Posudek: téměř 5 letá fena, silné kostry, hezká hlava, kratší krk, správná hřbetní linie, příliš široký hrudník, standardní zaúhlení i pohyb, standardní srst.

Hira Červený vítr (kamarádka z Jinonic a členka naší venčící smečky)   

otec: Hrabia z Orszaku Chrobrego, matka: Pera od Klapavce, chovatel: Kolář Lubomír, majitel: Štěchovská Věra. Skus: nůžkový. Známka: výborný. Pořadí: 2. Tituly: res.CAC. Posudek: 3 letá fena, správného formátu, ušlechtilá hlava, suchý krk, pevný hřbet,  spáditější záď, výborný hrudník, zaúhlení HK lehce strmější, PK až přeúhlené, dobrý pohyb, standardní osrstnění.

ída: pracovní

Birdy Moon z Lukavické spojky  (ségra)

otec: Atyla Warrior Mahagony Paw, matka: Berenica Queen Nonstop, chovatel a majitel: Kasl Josef. Výška: 65 cm, Chrup: úplný, Skus: nůžkový. Známka: výborný. Posudek: 2 letá fena, většího formátu, fenčí hlava, korektní ucho, suchý krk, výborný hřbet, korektní hrudník, korektní úhlení, správná mechanika pohybu, standardní osrstnění, dobré předvedení

třída: dorost
Amelie Matylda Mahagony Star  9. 9. 2014 (korespondenční kamarádka, aktérka Setřích příběhů)

otec: Old Time Rock'n'Roll, matka: Baileys The Original Mahagony Quinniver`s  Paw, chovatel: Šmídová Veronika, majitel: Mühlová Gita. Známka: velmi nadějný. Pořadí: 1. Tituly: Nejkrásnější dorost. Posudek: téměř 9 měsíční fena, výborného formátu, s ušlechtilou hlavou, korektní zkus, výborné ucho, suchý dlouhý krk, korektní zaúhlení obou párů končetin, korektní pohyb, perspektivní fena

13.6.

Další obrovské a milé překvapení. Na cestě ze závodů nás stihla bouřka a silný liják. Oproti minulému roku, kdy to řešila tím, že si vlezla pod větve stromů nebo přitiskla na silnici a nechtěla se pohnout, tentokrát to vzala jako výzvu, asi jako bobříka odvahy. Běžela statečně přímou trasou k domovu a na kravál z hromů splašeně nereagovala. V bezpečí domova si lehla pod stůl, který povýšila na boudu, lehla si mi na nohy a zbytek bouřky prospala.

14.6.

Citový vyděrač. Když jsem odjela na dostihy a program tedy vůbec nebyl podle jejích představ, s výrazem mučednického psíka si zalezla do nejzazšího koutu zahrady pod tůje a tam vstřebávala tu velkou psychickou újmu na jejím setřím zdraví. S nikým se nebavila.

16.6.

Pometlák zas předváděl vylomeniny. Napřed se jí ani moc nechtělo zdrhat s Connie a Jessie, prostě a jednoduše jim v úprku nestačila. Okoukávala jsem ji, jestli je v pořádku, jestli třeba to srdíčko atd. Pak to ale začalo. A srny lítaly. Ovšem stal se zázrak největší. Srna jedna hloupá hledala záchranu u hřbitovní zdi a přeletěla silnici. Všechny tři potvory za ní. Seběhla jsem z lesa a hrdinně si stoupla, abych zpomalila auta. Jelo jen jedno, tak mávám, abych upozornila, že může na kapotě za sekundu přistát srna i zrziny. Jela nějaká babička, obličej nalepený na skle a místo, aby zpomalila, začala mi vesele mávat taky. Holky naštěstí měly práci s paroháčem bokem v trávě, tak jsem znovu zařvala na Beu a ona... oddělila se od trasy a přišlaaaaaa! Úžasňátko moje.

17.6.

To byl den! Všichni jsme se (kromě Bey) zhrozili u paní veterinářky, když váha včetně mojí ruky a vodítka ukázala 32,5kg. Objednali jsme redukční granule. Má zákaz všech dobrůtek. Máme je nahradit zeleninou, což půjde ztuha. Pivo nám paní veterinářka napřed zakázala, pak ale postupně ubírala. Aby měla alespoň lahev na dva - tři dny, což by mohlo projít. Poslechla Bee srdíčko - je v pořádku. Silné, vymakané.

Zpátky jsme probraly tuhnický les. Můj hloupý nápad - jít pěšinkami, kde nechodí lidi. Samozřejmě že před námi vyskočilo na cestu selátko. Takže otočka a šupajdily jsme zpátky na oficiální cestu. V rybníku chytala pulce do tlamy. Vztekala se, když jí i s vodou zas vyklouzl.

Procházely jsme kolem obory s divočáky a já si všimla, že jsou kousek od nás. Pásli se i s malými kousek od plotu, tak jsme se šly podívat. Bachyně okamžitě reagovala, zafrkala a letěla na nás. Nevím, jestli jsou v plotě ještě ty díry, co tam byly na jaře, a nehodlala jsem to zkoumat… Byl to fofr. Ta potvora štětinatá nás zahnala nahoru na lávku. Zespoda už jen bručela a nechala nás na pokoji. Byl to docela dobrý trénink na to, aby jim Bea šla z cesty kdykoliv na ně narazí. Od obory mě táhla pryč. A když mi kousek za ní vzala čáru do křovisek za srnou, stačilo k obligátnímu NE – FUJ přidat poznámku, že to je PRASE… Zastavila se, chvíli přemýšlela, ale potom se otočila a metelila zpátky ke mně.

25.6.

Bea má novou kratochvíli, na kterou se upřímně těší. Před barákem a na chodníku zvedá drzé provokující holuby. Je to pravidelná zlatá tečka za venčením. Opeření hajzlíci zběsile lítají, až nestíhají. Nebojí se ani lidí, ani aut, jedině Bea na ně platí. Je na ni krásný pohled, když je vystaví. Je v tu chvíli ještě krásnější, než obvykle. Velmi svou práci prožívá. A co teprve, když ji za zvednutí opeřenců pochválím…. To se čepýří a naparuje.

Bea asi hubne, protože je z ní neřízená střela. Vytrvale konkuruje v neposlušnosti Connie, ze které se stává drzý machýrek, který si myslí, že je king a nemusí poslouchat. Connie se podařilo při jednom nedávném úprku někde cestou ztratit obojek.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA