Jdi na obsah Jdi na menu
 


Červencové střípky

28. 7. 2015

Začátek července byl ve znamení skvěle se rozjíždějících Bambulčiných prázdnin. Horko, slunce a jediným řešením byl útěk k vodě. Avízované tropické teploty opravdu udeřily a zasloužily se o to, že Bea dobrovolně udělala pár temp. Ale jen do té doby, než spadla ze skalky do vody. Rázem bylo po plavání. Vrátila se k osvědčené taktice – opatrně brouzdala břehem sem a tam tak, aby jí voda nesahala výš než po bříško. Naštěstí pro mě ji ani Jessie ani Connie neinspirovaly v prohánění kačen na hladině. Naopak. Bea se stává obětí maminek bránících své upípané dětičky. Pravidelně se tedy stane, že kačky Beu kvákáním a vyženou z vody. Takže u vodních ploch maximálně číhá na žáby.

20.7.  se nám ozvala další sestřička z vrhu B - Balestra Happy. Pověřila svého páníčka Jardu Petrovického, aby nám napsal. Byly to samé příjemné věci. Balestra je sice v mysliveckém výcviku, takže mají s Beou rozdílné zaměření, ovšem, dvě věci minimálně mají holky společné – zálibu v pití piva a jízdu autem.

 „S fenkou jsem nadmíru spokojen, je velice chytrá, učenlivá, v hospodě klidná, v honitbě aktivní, ale zároveň poměrně lehce zvladatelná.  S požíváním alkoholických nápojů jsme na tom stejně, Beluška má také moc ráda chmel. Tuto sobotu jsme byli na zkouškách z vodní práce, bodově jsme dosáhli do první ceny, ale jelikož se nám nepovedl aport, byla z toho druhá cena (mimochodem aport je cvičení co umí na 200%).

 

Na skok v ráji

Neděle 26.7.2015 bude jednou z těch nezapomenutelných. Setří mejdan v přírodě začal docela nevinně. Domluvili jsme si s majiteli půlroční krásky Beckie (Bilkis) Happy Trix seznamovací procházku v našem lesíku. Přidávali se postupně další setrofilové a akce narostla do obřích rozměrů. Sjelo se 25 zrzků a jejich skvělí páníčkové a rodinní příslušníci nejen z celé Karlovarské oblasti, ale co mě moc těší, také ze středních, severních a dokonce východních Čech. Právě Balestra Happy má velice obětavého páníčka – přijeli totiž až z Hradce Králové. Na výstavě by asi nebylo obtížné tolik setrů pohromadě zahlédnout, ale v přírodě při hrátkách to výjimečné je, což dokazovala maminka tlačící kočárek na začátku lesa, která se na víc, než dokořán otevřená ústa a vytřeštěné oči nezmohla. Poznali jsme několik nových kamarádů. Mezi nimi nechyběly dvě překrásné roztomilé sestry Beckie a Bett Happy Trix a také nejmladší špuntík Keyssie. O ohledem na různorodou sestavu dvou- i čtyřnožců jsme upustili od původně plánované trasy s vrcholem na Goetheho vyhlídce a zvolili dvě lehčí trasy, které se shodně sešly u Stříbrné studánky, kde se všichni dostatečně osvěžili a nabrali síly k návratu. Potkali se sourozenci (Connie + Cullen Charlotte čili Anežka od Rakovské tůně, Beckie + Bett Happy Trix a Beauty + Balestra Happy). Viděli jsme v akci úspěšné kluky z červencové Krajské výstavy ve Varech (Dustin, Elvis a v chovu působící Candy), nadějnou omladinu (Beckie, Bett, Keyssie), ale také setříky, kteří v minulosti neměli moc spokojený život, dříve žili v ne zcela odpovídajících podmínkách (Jessie, Mandy, Agátka, Falco), a někteří z nich se k současným milujícím majitelům dostali třeba z útulku (Malvin). Jestli si někdo myslel, že vrcholnou událostí roku byl ve Varech festival, ten se mýlil. Ještě před akcí chodily od kamarádů vtipné poznámky k našemu srazu, jako např.: Mám pocit, že dole na začátku lesa bude od pondělí cedule a na ni škrtlý setr…..

Účastníci:

Beauty Red – hlavní organizátorka, setr turista a správce karlovarského lázeňského lesa

Balestra Happy, maj. Jaroslav Petrovický – vedená k lovecké upotřebitelnosti (výstava Konopiště: titul CAC, třída otevřená - V)

Connie od Rakovské tůně, maj. Irena Pouchová - správce karlovarského lázeňského lesa

Dustin od Rakovské tůně, maj. Josef Šístek (Krajská výstava KV: vítěz třída otevřená, V1, krajský vítěz), mohutný Dustin je náš polobratr z tátovy strany

Agátka, maj. Janička Čoudková

Falco, maj. Lucinka Baslová

Izzie, maj. Tomáš a Zuzana Kolářovi

Candy Mahagon Dream, maj. Irena Švecová (Český šampion z r. 2009, Krajská výstava KV: vítěz třída veteránů, V1, CH ČR, CACIB, CAC, Krajský vítěz)

Elvis Mahagon Dream, maj. Irena Švecová (Krajská výstava KV: vítěz třídy mladých, V1)

Meggie, maj. Aneta Krausová

Kessidy, maj. Adéla Ficíková

Caspar, maj. Dvořáčková Adélka – agility, canicross

Molly z Brdlen, maj. Petra Brožovská

Angel Lady Mahagony Paw, maj. Petra Brožovská

Beckie (Bilkis) Happy Trix, maj. Darina Benčíková - máma Alison (šampiónka ČR) je Bey sestřenice

Mandy, maj. rodina  Judity Novákové Tiché

Malvin, maj. rodina  Judity Novákové Tiché

Keyssie, maj. Janina Bogo – nejmladší účastnice 4měsíční

Fíbí, maj. Janina Bogo

Bett Happy Trix, maj. Petra Svobodová - máma Alison (šampiónka ČR) je Bey sestřenice

Jessie, maj. Věrka Deršáková - správce karlovarského lázeňského lesa

Anežka (Cullen Charlotte od Rakovské tůně), maj. Verunka Štěchovská

 

Některé příběhy a komentáře páníčků k jejich zrzavým pokladům:

Petra Svobodová (Bett Happy Trix):

Snad se nebude volit nejneposlušnější setr, jsme v tom totiž přeborníci.

Už dopředu varovala chovatelka Dana Nováková, že Bett byla ze všech štěníků nejdivočejší a přeprala i tři kluky najednou. Vrčela u toho vážně, že jako tady končí legrace. Malá uličnice se nosila jako carevna a vůbec jí nevadilo, že je jednou z nejmladších účastnic. Hlídala si svoje dvě paničky, pořád se smála a snažila se asistovat u každé honičky.

Nejneposlušnějšího jsme volit nemohli, tolik prvních cen bychom asi nesehnali. Snadnější by bylo volit nejposlušnějšího, protože jsem se bála, že o medaile v útěku za zvěří bude sveden lítý boj. Ovšem byli jsme docela hodně překvapení. Nedošlo k žádné ztrátě (ač jsem měla s sebou telefonní čísla na odchytovku i městské útulky), kromě jednoho zaváhání na samém začátku trasy, kdy se zmatená fenečka z Hájku rozhodla, že na své páníčky počká u auta na nedalekém parkovišti. Došli si pro ni a připojili se ke smečce.

Irena Pouchová (Connie):

Už jsem zvažovala stopovačku.

Moje připomínka zněla: Já osobně si beru placatici a Lexaurin... a píšťalku neberu, ta bude k ničemu. Akorát bych plašila houbaře. Ireny názor: Placatku nemůžu, jedu autem a Lexaurinu bych musela sníst tak 2 krabičky, a to by bylo na otravu. Tak nevím. Píšťalka by houbaře nevyplašila. Viděla jsi letos v lese houbu ? To nebudou houbaři. Ale mohli bychom zajímat městskou policejní hlídku.

My mínily, psi měnili. Holky byly výjimečně poslušné. Nedošlo ani k uzavírání sázek, kolik zrzků bude na konci chybět, ač jsem byla přesvědčená, že minimálně Bea, Connie a Jessie nezklamou. Zklamaly, ale v dobrém. Bea zdrhla za celou trasu jen dvakrát, jinak si mě hlídala. Důvod? Došlo mi, že žárlí. Na štěníky. Jak jsem se k nějakému přimotala, byla tam a čumákem ho odstrkovala. Poprvé jsem ji nemusela lovit po lese.

Zuzka Kolářová (Izzie) se nám vysmívala: Já jsem v klidu. Ta naše trubka bude tak viděšená, že se nás bude držet zuby nehty a podávat zoufale packu s výrazem v očích „proboha, kam jste mě to zase vzali? Měla pravdu…..

Darina Benčíková (Beckie – Bilkis Happy Trix):

Podle vyprávění máme mnoho společného. Ohledně první setřice, shodou okolností také jménem Bára, tak i zážitků s novou lumpicí.

No byla to taková láska na první pohled. Moc jsme si přáli ji mít a Danuška nám ji nakonec dala. Jsme ji za to vděční. Nám Baruška umřela začátkem tohoto roku a Beckie se narodila 21.1.2015. S přítelem jsme každý hledali doporučení a inzeráty na štěňátka a oba jsme našli Danušku nezávisle na sobě. A líbila se nám nejvíc. Museli jsme mít fenečku od ní. Byla nám souzena. Beckie je nezmar. Ráda je středem pozornosti. Dělá stejné věci, leží na stejných místech jako Barča i je mazlivá. Já jsem na té prďolce docela závislá. Je to naše mimi. Ale občas pěkně zlobí. Pejsky má ráda. Když nějakého potkáme, běhá, lítá, je radostí bez sebe.  A já také.  Ale jsou krásní i dospělí. Vzpomínám na Barušku, byla to krásná slečna. Jen Beckie jí je tak podobná, že jí občas řeknu Baruško... Taky se musíme pochlubit. Už umíme plavat. Vzali jsme ji do rybníku, kde ji přítel lákal a já z břehu ji povzbuzovala. Tak jsme ji pak odměnili dobrůtkou. Akorát teď chce k nám do bazénu.

Judita Nováková Tichá (Malvin a Mandy): Malvin v pátek na návštěvě trénoval. Hostitel zatajil, že vzadu za plotem v dřevníku v přilehlé dřevostavbě má králíky. Malvin si králíkárnu otevřel, pět jich pustil, jeden nalezen mrtev, dva nalezeni vyplašení, dva se pohřešují.

Jsem ráda, že nás setromaniaci jako Linda nebo Janina Krovozů podpořily v myšlence vzít si z útulku Malvina. Janina věděla, jak moc bych ráda druhého, ale bála jsem se, zda to dám s dcerkou Danielkou, zda budu mít dost rukou na všechny tři. I pro mně to bylo o strachu, zda tohle zvládnu. Ona vlastně i Mandy se k nám dostala na základě toho, že mám Danielku. Mandy se narodila do rodiny dětské lékařky a výtvarníka. Narodila se s abscesy, měla těžký zápal plic. Byla stěně vetem doporučené k uspání. Matku Mandy jsem znala od mala, obdivovala ji a vždycky, a to mám tak stále, většinou napřed pozdravím psa a pak pána. Můj děda ohaře měl a já na tom vyrostla, slyšela strašně ráda vyprávění o všech, co měl. Toužila jsem po setrovi. Jenže u mě jako matky s dítětem doma na péči, do toho malého syna, koupit setra bylo nemožné. A právě v hlavě oné dětské lékařky se zrodilo, že když jsem zvládla tak hezky se postarat o dceru hodně nemocnou a zároveň i s těžkou mentální retardací, tak že zkusí princeznu, čili Mandy zachránit a půjde k nám. A tak je Mandy naše už osm let. Je maličká, ale je zdravá, šikovná. Linda na srazu sv.Patrika řekla: „neee to není štěně, to je Mandy, no jo, je malá, všichni setři starší 4 měsíců jsou větší než ona“. No a stalo se, že k ní přibyl Malvin. Začátky byly těžké, Mal než se naučil žrát.. Baštil jen proužky masa. Bylo to pro nás náročný. Přes moře nám pomohla Zuzka Dvořáků, koupili Malvinovi stopovačku a kšíry. Zrovna jsme dodělávali dětem pokojíky a moc nám tím Dvořáci pomohli, že Mal mohl hned na louku před barák na stopovačce, používáme ji stále, aby se bezpečně proběhl. Trénujeme návraty. Ještě trochu humoru z časů, kdy můj muž vůbec netušil, že jednou budeme mít dva. On setry poznal až se mnou, bral si mně s dvouletou Mandy. Neznal standardy výšky setra. Mandy si zamiloval a přišla mu normální. Pak ale jednou, to už věděl, že setři jsou větší, stál před veterinou s Mandy a šla paní s normálním setrem. On až se slzou v oku obdivoval, jak je statný, krásný. Paní mu řekla „nebojte, vám to štěňátko taky tak vyroste“… to už tehdy měla Mandy 6 a půl roku. Bonsaj setr jí říkáme.

Malvin už přijde sám, krásně se mazlí a vrčí minimálně. Zlomeniny žeber už ho nebolí, zánět v oušku jsme vyléčili. Co je u nás, přibral 5,6 kila. A věří zase lidem. Útulkáček náš milovaný.

Janička Čoudková (Agátka):

Agátku jsem dostala v pěti měsících. Pochází od Ústí, ani nevím přesně odkud. V inzerátu stálo, že je to dvouměsíční štěně. Nakonec byla pětiměsíční, zablešená a špinavá. Hubená jak párátko. Tehdy pro ni jela moje maminka. Pan majitel byl prý takový zvláštní typ. Dodnes se Agátka boji chlapů ve vaťáku a má z nich strach. Veterinářka tenkrát říkala, že to asi neměla lehké, protože v jednu chvíli asi stresem strašně vypelichala na nožičkách, měla hrozně rychlý dech, než si zvykla... Ale už na to určitě zapomněla a dneska je jí dobře.

Adélka Dvořáčková (Caspar):

S Casparem se věnujeme, i když nepravidelně, agility. Měli jsme už i úspěch na závodech, byl čtvrtý z devíti, všechny nás překvapil. Doma máme tunel a překážky, tak taky skáčeme, Caspárka to baví. Umí také hrozně moc triků a cviků, ale tomu by se asi nedalo úplně říkat dogdancing. Zkoušeli jsme i canicross, také jsme byli i na závodech a byl druhý.

Fotogalerie z bezvadných tří hodin v ráji:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Setri_mejdan_26.7.2015/

http://fiibo.rajce.idnes.cz/26._7._2015_rekordni_sraz_zrzek_Vary