Setr turista 2018 - listopad a prosinec
LUHOV u Toužimi / Rozporenský les
3. 11. 2018
Když jsem zaslechla, že dnes nás čeká divočina, lehce se mi orosilo čelo… Rozporenský les za Luhovem nedaleko Toužimi je tajemný a hodně zvláštní. Všude se válely lebky a kosti ze zvířat. Ticho, nikde živáčka (za celé odpoledne jsme nepotkali ani človíčka) a v blízkém okolí podle mapy hned 3 smírčí kříže. My našli jen jeden, u cesty.... dál do lůna lesa jsme se neodvážili. Cesta najednou z ničeho nic končila a houští napovídalo, že tam bude zvěř odpočívat. Podle mapy se nešlo orientovat, se skutečností se lišila od skutečnosti o kilometr a víc. Což je při vandru docela průšvih. Zachránila nás buzola a intuice. Bea si může na seznam kořistí připsat další – JELENA. Vyrušili jsme ho. Nečekal nás v těch místech, a chtěl se před námi schovat v porostu. Jenže ona mrcha si ho nadběhla. Byl od nás max. 10m a byl dost vykulený. Nestihla jsem ani zařvat, ani ji odlapit, ani zapnout foťák. Ani píšťalku zapojit do akce. Zbyly jen vyryté stopy po kopytech v cestě.... a v uších se táhlo šílené hlášení Bey. Do minutky se ovšem rezek přiřítil z temna lesa. Sám - bez volání. Možná, že jelen se proti ní obrátil ... ono to paroží, co jsme v sekundě zahlídli, nebylo úplně malé. Jsem vykoukaná, v obou očích mám tiky, jak jsem hlídala prostor zleva doprava, ale na tohle podivné místo se vrátíme. Najít ty zbylé 2 smírčí kříže. Tady se kdysi musely dít hrůzné věci....
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122723
Irča: No, holky by se asi po.. všechny, kdyby se jelen otočil na ně. My dnes šly od studánky na křižovatku. Řekly jsme si asi 2 slova, otočily se a holky nebyly. Přitom šly za námi. Jsou to mrchy. To byl takovej fofr, že jsme zůstaly stát jako opařený. Zahlídly jsme je na stráni. Elektrika k prdu. Jsou rychlejší, než signál.
Martina: Ty jo, taky tam máte nějaký větší srnky. My dnes nechali foťák doma a ani výjimečně moc nelituju, protože bylo vidět stejně houby, vlastně ani ty houby. Ale vykoukaná jsem asi stejně jako ty - všude rozryto od divočáků. Jakýkoliv pokus o prohlídku houští jsem mu okamžitě kazila.
NOVÁ ROLE / Vlčí potok / Nad Lomem
4. 11. 2018
V terénu je tříčlenná ekipa:
- jeden hledá houby
- druhý hledá/hlídá/sleduje srny
- a ten třetí čeká na svoji příležitost
Asi víte, kdo jakou úlohu měl. Poctivá 15km trasa kolem Vlčího potoka a dosud neprobádaného skalního města v lokalitě Nad lomem za Novou Rolí. Koukli jsme, jak po několika ničivých smrštích zcela vymlácený les zase ožívá, potkali cestou dvě mrtvé lišky. A zase platilo, kde je voda, tam je zvěř. Já monitoruji okolí z jednoho směru, Bea z druhého. Naštěstí se dvě srnky vynořily z lesa v mém zorném poli. Jedna zůstala stát a asi jsme se jí líbili, páč se vůbec nepohnula. Až jsem měla strach, že má zlomenou nohu nebo tak něco. Vše dopadlo skvěle, Bea je propásla, srnky odhopkaly a šílet začala, až když narazila na jejich teplou stopu. Začala padat mlha, mrholilo a smrákalo se. Tak že si trasu zkrátíme .... mapy nejsou dokonalé .. kor po zásahu lesáků ... tisíc cestiček ... no prostě se nám povedlo si to o pár kiláčků prodloužit. I rezek je z toho docela unavený a SPÍÍÍÍÍÍ.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122723
Irča: Connie letěla nahoru, Jess dolu a srnka mezi nima - letěla k nám na cestu. Pak si to rozmyslela, aby náhodou nešla na špagát.
BLUDNÁ / Červená jáma
17. 11. 2018
Asi už padesátá letošní rozlučka s milovanými Krušnými horami. Pořád nás nechtějí pustit do nižších vrstev. No když je tak krásně, kdo by zůstával v nížinách? Ale dnes to byla opravdu derniéra. Azuro sice bylo, ale ledový vichr oznamoval, že je zima na cestě. Naučná stezka Bludná má příznačný název. Hledali jsme přírodní zajímavost - výskyt vzácné borovice rumelské, a když v lůně lesa našli, museli jsme se nějak dostat zpět do civilizace, abychom pokračovali k největšímu komplexu propadlin po dolování cínu v republice s dominantou Červená jáma. Bloudili jsme, bloudili, a děkujeme lesní zvěři, že jsme díky jejím stezkám vyšplhali ke krmelcům, odkud vedla cesta myslivců skrz rašeliniště a vřesoviště na pevný "podklad". Velké štěstí, že je málo vláhy my se neutopili. Bea byla podle očekávání ve svém živlu. Ale jak byla vyfoukaná, vylítaná a vyčuchaná, tak pořádala doma hon na jídlo. Lepší asi bude, když zimu stráví v teple za pecí, jinak nezhubne nikdy.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122685
ČÍHANÁ / VODNÁ
24. 11. 2018
Dnešní túra také patří do škatulky tajemných. Nejen díky počasí. Přes mlhu nebylo nic moc vidět. Náhodou jsme se před odjezdem dozvěděli, že dnes se ve spoustě karlovarských a sokolovských honiteb konají od rána hony (v Jimlíkově prý bylo dokonce viděno několik irčanů). Takže jsme navlíkli všechny bezpečnostní prvky a rezka jistili na vodítku. Za každým stromem jsem totiž v mé bujné představě viděla číhajícího myslivce. Nástrahám jsme ujeli směrem na Plzeň lovit památný dub v Číhané, což nebyl problém. Našli jsme ho u kaple. Ale pak nás čekalo marné hledání v krpálech Dřevařského vrchu u Vodné. Křížové stromořadí 44 lip z r.1902 bylo zakleté. Lezli jsme úplně všude, ale viděli ho nakonec až z auta cestou pryč. Nebylo už kde zaparkovat. Na druhé straně kopců za Hůreckým potokem roste další památné stromořadí Princezny Marie opředené mnohými legendami. Tím směrem už vedla docela schůdná cesta, tak jsme se navzdory smrákání a houstnoucí mlze vydali na průzkum. Cedulku jsme našli .... a tam bylo psáno, že odtud asi 400m dál stromořadí najdeme. Pokračovali jsme v cestě a divili se, proč tedy dávají cedulku tak daleko.... Jdeme a jdeme, pořád do kopce, žádné avízované lípy ve tvaru M. Těch 400m jsme prošli minimálně 4x navíc. Lehce jsme nervózněli, tma se plížila a my v údolí viděli projíždět auta. Samozřejmě ne turistů, ale myslivců. A když jsme už byli nervózní dosti, sám svatý Hubert nám poslal anděla. Nebyl bílý, ale zelený. Stínoval nás myslivec. Chtěl říct, ať nechodíme dál do lesa, že tam už chlapi nabíjí pušky. Viděl osvětlenou Beu na vodítku, a ze se široka usmál - jéééé vy máte setra? Jako Maruška s Jeníčkem jsme vyprávěli, že hledáme stromořadí, auto máme někde daleko u Vodné.... Plácl se do čela a řekl, že kolegu setra hodí zpátky na správné místo. Tak jsme se povozili s panem myslivcem, velmi milým a příjemným. Beu si posadil dopředu, ta si ho spokojeně očuchávala.... ten na sobě musel mít pachů. No nechtělo se jí ani vystupovat. Vysadil nás zas u té cedulky. Musíte zajít kousek do lesa a uvidíte.... Tak jsme popřáli úspěšný lov, on nám taky, a opravdu stačilo 40m a před námi se vyklubalo stromořadí ve tvaru M. Na té cedulce se vloudila chybička - do popisku přidali o nulu navíc. I zdánlivý nezdar se nakonec změnil v krásný happy end. Šlápli jsme do krásných tajemných míst, kde jsme ještě nebyli.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122646
Irča: 40 nebo 400, skoro stejný. Vy jste dobrodruzi. My jsme kvůli mlze dnes viděly holky jen opravdu chvílema. Čůzy byly pořád schovaný, někde.
Ještě, že mají v palici kvalitní GPS a trefí zpátky.
I: No, někdy i zvířecí GPS zklame. Dnes ukazovali plameňáka, co si spletl směr a místo do tepla letěl na Sibiř. Tam ho chytli a zachránili.
Průřez listopadem
(VODNÁ – NOVÉ HAMRY – JELENÍ VRCH – Karlovarské lázeňské lesy):
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5122646
TAŠOVICE / Hradiště Starý Loket
9. 12. 2018
Deštivý a větrný výlet do historie kolem Tašovic - na středověké hradiště Starý Loket z 9. století. Po naučné stezce jsme šli už mnohokrát, ale dnes jsme si poprvé všimli nápisu na skále - reklamy na výletní restauraci Stahlnhof, která stávala ve svahu nad Ohří u přístavu lodí. Zajímavé je, až ač se soudruzi v 50. letech snažili německý nápis odstranit, nikdy se jim to nepodařilo (proč nepoužili třeba černou barvu na přetření?). Chtěla jsem vám udělat fotku z vrcholové skály hradiště s krásným pohledem dolů na Ohři, ale já to prostě nedokážu. Při pohledu dolů mi bylo zle, navíc rezek má úchylku a zajímá ho, co je tam dole. Takže místo focení hlídám Beu. No jo, co čekáte od hysterické matky.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124251
PILA / přehrada Stanovice
23. 12. 2018
Přiznám se - trochu jsem koketovala s myšlenkou, že by se jelo směr chebské toulky a cestou zpět bych si užila na chebském náměstí vánoční koncert Davida Deyla.... no tak to mi neprošlo..... rezek vyžadoval "action". Takže se do divočiny s trochou adrenalinu - do zakázaného pásma kolem vodní nádrže Stanovice. Hned úvod trasy byl velkolepý - každých 50m tabule se zákazem vstupu, vedle cedule o hromadném honu. Pár metrů od cesty Bea natáhla a našla mrtvou lišku. Žádného vodohospodáře jsme nenatrefili, takže vandr bez pokuty..... zato se zážitky. Viděli jsme zapovězená místa, o kterých jsme neměli potuchy. Vody žalostně málo, zato zvěře moře. Často byl šílený rezek v zájmu bezpečí odlapen na vodítko. Srnčí prdelky hupkaly všude, kam oko pohlédlo. Je krásně vyčuchaná a po delší době ududlaná (a taky hodně hladová).
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124251
KOZÍ HORY / Svatošské skály
24. 12. 2018
Štědrý den na opičí trati v Kozích horách. Cesta jménem Ztracenka ve mně nebudila moc důvěry.... přece jen jsem se těšila na kapra u našich a nechtěla o něj přijít. Opravdu to byla zážitková cesta. Jenže pro horolezce. Kolmo dolů pod námi Svatošské skály. Nakonec jsme se museli vrátit a sejít na "normální" cestu pro "normální" lidi. Štědrý večer? Bea na slavnostní večeři přijela špinavá jak dobytek. Fenkám od rodičů připravila teror. Nesměly se k dárkům přiblížit. Protože všechno je přeci její - to dá rozum. Když viděla balení piv pro taťku, mlátila vesele ocasem a usoudila, že to je její dárek.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124269
JENIŠOV / Loketská výsypka
26. 12. 2018
Bez vánoční nálady..... špinavé brouzdání Loketskou výsypkou. Místo sněhu bláto, hnus, vichr, sněhodéšť. Neuvěřitelné množství bordelu, odhozených PET lahví, ze kterých měla radost jen Bea. Ze všech stran se práskaly petardy jak o život. Bea nevnímala ani srnu, i když o ní věděla. Další šok přišel u Jenišova, kde se navzdory několikaletým protestům znovu otevřel kaolínový důl. Odporné ničení krásné rekultivované přírody. V létě lituji všechny, kdo pár metrů od těžební jámy bydlí - toho prachu, co bude, až to vyschne.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124218
KOSTELNÍ BŘÍZA / KAMENICE
29. 12. 2018
Vandr v podhoří (730m) - z Kostelní Břízy do Kamenice.V mlze a fučáku .... všude zvířátka. Bea z nich nadšená nebyla - koně, obrovité vypasené hýkající husy, kokrhající kohouti, stádo krav a tele v lese, hlídací lama, která po Bee hned šla. Ještě, že byla za elektrickým ohradníkem. Kamarádka, která si už z dálky naší mediální hvězdy všimla a šla nám naproti, prý na statek své psy nebere, protože lama jí je skoro udupala. No jo, koulela očima hůř, než rotvajler. A taky se hned ptala: Dneska nás vyčmuchala kamarádka a ptala se: Jdete dolů do Kamenice do hospůdky???? Kde se vyskytne Bea, tam si to všichni spojují s hospodou.
To tele Bee vadilo hodně - v lese mají běhat srnky a ne telata! Tele před ní neutíkalo a nebálo se jí. Krásně si to užila na volno, žádný idiot v těch končinách nepráskal. Zato doma - to je něco. Permanentně se stěhuje při každém výstřelu do koupelny. Takže je od ní dost dlouho už klid.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124269
I: Když nic jinýho, tak se aspoň vyléčí z alkoholismu.
ŠABINA / CHLUMEK / SILNICE u Arnoltova
30. 12. 2018
Špinavá deštivá a profoukaná výprava za historií a památnými stromy na trase Šabina - Chlumek - Arnoltov. Možná to počasí přispělo k posmutnělé náladě při žalostném pohledu na kulturní památky - zámky v Chlumu a Arnoltově (Silnice), které už jsou tak zchátralé, že se brzy rozpadnou. Naopak energii jsme si vypůjčili od dvou obrovitých nádherně rostlých památných stromů (Zámecký dub a Bambasův dub). Taky jsme se nadopovali minerály ze Šabinské kyselky. Být blíž, jezdím si sem do PET lahví, kam se hrabe Mattoni. Bea nad lahodnou kyselkou ohrnovala nos a ještě víc se vztekala, že už jsme cestou zase potkali koně. Před jedním, co šel proti nám po cestě, zmizela do potoka. Takže kůň se jí taky nakonec lekl a jezdkyni hezky povozil. Před dalším v ohradě se mi přifařila těsně k noze, jako by byla denně cepovaná na cvičáku.
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124251
Průřez prosincem
(VELKÝ RYBNÍK u Hroznětína – PILA – JENIŠOV / LOKETSKÁ VÝSYPKA – Karlovarské lázeňské lesy – Ranč Vránov):
Foto: https://www.zonerama.com/laurena/Album/5124218