Jdi na obsah Jdi na menu
 


Březnové střípky 2016

7. 6. 2016

Hned na začátku měsíce jsem udělala dobrý skutek. Byla jsem jednou z mnoha lidí, kteří finanční částkou přispěli Kláře Lehké z Hradce k zanedbané, ani ne dvouleté setří holčičce Britě. Nevěřila bych, že se pes bude těšit, když ho odváží neznámí lidé pryč… Ráda odjela z neodpovídajícího prostředí od páníčka – myslivce, pro kterého kvůli strachu z výstřelu ztratila význam a neměl na ni už ani laskavé slovo ani čas. Brita našla milující domov a kamarád Ouddy sestru. Opravdu se ukázalo, že jsou sourozenci.

V lese nám vesele novodobí raubíři dál drancují a ničí spoustu míst. Navíc se v hlavách samozvaných odborníků zrodila myšlenka udělat u Goethovy rozhledny bažantnici a bobovou dráhu. Situaci vystihla při jednom z venčení Irena: „Všechno zmizí, srnky utečou, prasata se odstěhují do ulic a  lázeňáci s hůlkama budou jezdit na bobech. To bude krása.“

8.3.

Že by se Bee vymstila její záliba v bufetění a požírání fujtajtblů? Kvůli střevním potížím, průjmu i zvracení, zamířila na veterinu. Dietou (rýže, mrkev, kuřecí, černý čaj, EnteroZoo gel) se nám od 3.3. totiž stav nepodařilo zlepšit. Přišla do ordinace a jak je chudinka už zblblá, automaticky si stoupla na váhu (podle toho, kam se vrtla a nahnula, bylo naměřeno rozmezí 31,2 – 31,5kg). Pravděpodobně chytla virózu / zánět střev. Nevím, zda z těch lidských ho*en v lese nebo ode mě, já z práce přitáhla jednodenní úporný průjem.

Jako to probíhalo?

- Od čt 3.3. ráno nevolnost, vyzvracení šťáv (předchozí den večer pajšl a v lese pozřela exkremet) a polořídká stolice.

- Stejná stolice i v pá 4.3.  Jinak bez problémů.

- So 5.3. polořídká stolice, večer a v noci vyzvracela vařený pajšl. Aplikována 1 KL Enterozoo Gel.

- Ne 6.3. aplik. dtto. V poledne řídká stolice, opět 1 KL enterogel, malá dávka rýže, mrkve, kuř.m.,černý a heř.čaj. Odpo. další dávka diety, Birell. Večer 1 KL Enterogel, malá porce diety. Večer stolice dobrá.

- Po 7.3. odpo stolice dobrá. V noci plynuje (i po dietě), 04:00 průjem; v poledne stolice dobrá.

- Ut 8.3. VET: Vyšetření - břicho palpačně klidné, bez teploty, ústní dutina v pořádku, krk v pořádku. Aplikována injekce; po 24 hod. krmit pouze 2 konzervy i/d Canine (Hills) po menších dávkách v rozestupech ca 2 hod. Aplikovat Probican 2 dílky aplikátoru 2*denně  do vybrání. ATB a stěr ze stolice zatím není nezbytný.

- St 11.3. (tel.konzultace VET): Ráno stolice normál. Poledne: vyzvracela šťávy světlé žluté (pozřela sníh). Máme podávat 2-3 dny vařené diet. maso rozdělené na více porcí. Večer: pevný bobek,Probican,rýže+kuřecí.

- Čt 10.3. rýže+kuře,Probican,dopoledne: bobek ne zcela pevný, odpo řídká stolice až průjem. (Konzult.s VET): odebrat rýži, nechat čisté kuřecí/hovězí maso, smíchat Probican+sáček Smecty (3g).Bez plynování.

- Pá 11.3. dopol. měkký bobek s žluto/hnědým šlemem.Suché kuřecí,Probican, odpo Smecta a čisté hovězí+kuře.Bez plynování.

- So 12.3. (konzult.VET): rýže na kaši+lněné semínko+krůtí,nekajdila. Bez plynování.

- Ne 13.3. ráno bobek tuhý,krůtí+vývar+vláknina,Pangamin 2tbl. Bez plynování.

- Po 14.3. tuhý bobek, krůtí+rýže. Bez plynování.

- Ut 15.3. ráno bobek pevný. Ráno: kuřecí, večer: kuřecí, vláknina, probiotika z lékárny 1tbl. Večer bobek OK.

- St 16.3. ráno řídká stolice, nedrží tvar.

 

Na Bey neustále rostoucí pohybovou aktivitu a nenažranost její průjmíčky nemají sebemenší vliv. Pár dní jsme ve volnu podnikali túry a podle očekávání byla Bea nadšená. Měla oči jak Hurvínek a na výletech nevěděla, kam dřív skočit.

11. března 2016

Člověk se jí nezavděčí. Já jsem z nového potahu do auta nadšená, sama bych si tam lehla, ale Bea je nešťastná - nemůže se dostat dopředu a řídit. Nešetří svá střeva ani náhodou, pilně se zase předváděla v divočině kolem Pily a Javorné. Na Hořečkové louce (přírodní památka) hledala vzácného hořečka, našla jen krtince. Z vodítka mohla jít až půl hodině šílenství, do té doby zatměno, hluchá, slepá. Veselý výlet ukončila pracovně - vyhledáváním pernaté zvěře, čili městských holubů. A že má na ně opravdu spadeno. Nenechá na zemi ani jednoho. Potřebuje ke své práci ale divadlo – na lov ji musím poslat s povelem: „Vem si ty hajzly!“ Na zahradě, kdy se jí promenádují pod fousy, si jich ani nevšimne.

U příležitosti chystaného Irského pochodu Prahou jsme shlédli dva pětiminutové šoty na TV NOVA. Janina Krovozová a Romana Kšírová měly ve studiu smečku. Samozřejmě nemohl chybět Bey tatínek Atyla, který se válel neustále na zemi. Dokonale znuděný chlap.

Někdy jsem docela ráda, když se naše cesty nekříží s trasou zrz kámošek. Zrovna, když jsme chyběly, se podle vyprávění Ireny předvedla Jessie. „Zdrhla před strží, mezi ty pokácený buky, a vrátila se s hovnem na zádech a na krku. Byla úžasná. Jsme se jí vyhejbaly. Moc to nechápala, že nejásáme, když se tak vyparádila.“

19.3.

Oslava irského Patrika a českého Pepíka v našem pojetí.... z altánu u Třech křížů jsme si udělali soukromý irský bar - se vším všudy. Irská whiskey, irské pivo Guinness, irské pralinky a 15 irských setrů. Bylo docela rušno, akce se nám protáhla do půl šesté, čili 4 hodiny srandy a hrátek. Malvin frajer si vyšláp na vychovaného poslušného Arga a zle se potázal - hajzlík mu šel zákeřně po zadních nohou. Takže si to hoši rozdali a Roman je rozděloval - odnesl to prokouslou rukou. Od té chvíle klid, pohoda, všichni psi i Falin obcházeli s úctou Arga a žádné vrčení nic. Největší kámoši. Prevíti. Bea taky utrpěla šok - Mandy se se mnou mazlila a Bea přilítala, jako že to ne... Mandy po ní vyjela a vyškubla jí trochu chlupů na mordě. Bea se lekla, utekla a řvala, jako kdyby jí ukousla hlavu. Herečka. Bylo to jako vždy super, i když si mě Bea několikrát vychutnala úprkem někam. Noví kámoši z Plzně a Mostu jsou bezva, a těšíme se, že zase přijedou. Kromě bláznivé plzeňské Vervy, která je setrem z jiné galaxie a přírodním úkazem (nejevila ani v nejmenším známky únavy), se nám podařilo utavit všechny zrzky. Všichni psi odpadli, někteří už na parkovišti. Bea odpadla rovnou u misky, asi aby nezmeškala zítřejší snídani.

Od sobotního mejdanu Bea pokračuje v machýrkování. Hned druhý den byla na odstřel. Vyzvedla jsem si ji s dovětkem: užij si ji, mě z ní už asi klepne. V lese honila všechno, co se hnulo. Otočila se a zdrhla, snad i dlouhý nos na mě dělala. Pak našla zas ho*no a dala si mňam. Ještě, že je u lesa fotbalové hřiště, vypadalo to totiž, jako zápas plný faulů, furt jsem jen pískala. Mrcha jedna.

Naše kamarádka Connie hárá a já se musím smát povzdechům paničky. „Tak ten malej spratek vymyslel novou hru. Od rána od 6 hodin, to mě vzbudila, nutně potřebuje ven. Nejlépe každou hodinu i častěji. Venku stojí a čumí, kde že je nějakej pes, protože ona ty štěňátka prostě musí mít.“

Aby Bea nezůstala pozadu, je dneska taky na odstřel. Byly jsme u koní a ona je nemá ráda. Takže taky nastoupila nová taktika - jo ty budeš fotit koně a mě ne? Ale ty si mě budeš všímat. Dosáhla toho, požírala totiž jeden koňský koblih za druhým a nejraději, když si myslela, že se nedívám. Smrdí teda fest a brzy se asi pozvrací. Dobře se zabavila - po stáji zvedala místní holuby a dalo mi velkou práci ji uhlídat ve žrádelně, už se sápala koním do kýblů s krmením. Aspoň že na túře kolem Pily byla za vzorňáka.

28.3.    

Začínají krušné časy .... Bea dnes byla v terénu v plném nasazení 6 hodin... ostrý výstup na Krudum (838m).... na vrcholku místo zaslouženého odpočinku lítala jak potrefená.... ovšem její práce na trase byla úžasná - vystavila zvěř tak, že šla do strnulého sedu. Pastva pro oči. Napnutá jak struna. Ale co hlavní - nezdrhla. Byla tak hrdá za pochvalu, že potom pracovala celou cestu zpět dolů.... Na okraji lesa těsně před parkovištěm, přiznám se, jsem nedávala pozor na její chování a myslela si, že je utahná....., najednou vžunk kolem do stráně. Jsem si pomyslela... aha zajíc nebo srna v dáli.... jo prdlajs, to byla Bea. Přemístila se v sekundě o pár stovek metrů dál, čapla stopu zajíce či koho.... Naštěstí je sama bez zrz kámošek posera a dál do útrob divočiny se bála, takže na píšťalku přilítla v minutě zpět. Jestli jsem se těšila, že po příjezdu PADNE do pelechu, omyl.... Papat, pivečko, hrát si.... fyzička jak hrom.

Bea se rozhodla, že jí ty pochvaly stojí za to, aby každý další celý výlet pracovala. Už nečmuchá, ale neustále nasává vůni zvěře, jak se jí dostane do čenichu, ztuhne, drobí krok, napne ušiška a když už je to moc blízko, strne a sedne. Takže ji většinou stihnu čapnout. Dneska měla túru s hledáním myšek na rozhlehlých pastvinách. Na divoké trase kolem Krásna nás (a my jeho) překvapil divočák, naštěstí s velkým kraválem odběhl. Bea měla takový strach, že byla odhodlaná využít jedinou únikovou cestu - skočit do Dlouhé stoky a uplavat mu.... Možná by ji konečně naučil štětináč plavat. Zdolala i jedinečnou kamennou Krásenskou rozhlednu a byla atrakcí všech výletníků. Což se jí moc zamlouvalo. Pojedla krůtích řízků a doufá, že velikonoční volno nikdy neskončí.. to se jí moc líbí.