Střípky prosinec 2018
1.12.
Na ortopedii jsem s kolenem a palcem objednaná až v lednu. Jestli bude víc takových výživných procházek na udržení rovnováhy, jak dnes, nedočkám se vyšetření v pořádku. Pěší procházka ledovým vězením začala tím, že jsme uskakovali před padajícím ledem ze střech. Bee se protočily oči, když pochopila, že se pro auto skrz ledovku nevyškrábeme. V lese taky žádný med..... takhle utahaná jsem už dlouho nebyla. Nejjistější vandr by byl po silnici. Jenže to bychom taky nemuseli ve zdraví přežít, někteří pořád jezdí jak magoři.
Lesní kamarádky hlásí: My taky klouzaly - včera jen kolem baráku a dneska v lese. Včera jsem se půl hodiny prokousávala ledem na oknech auta, abych mohla jet do práce. Pěšky bych se asi umlátila na chodníkách. No a dneska v lese taky dobrý. Holky lítaly jak zběsilý. V lese jsme potkaly jen jednu paní. Ta nám hlásila, že potkala tu hubenou paní s tím starým setrem. Tak jsme jí řekly, že ten setr, Bea, je nejmladší. Ona nevěřícně zírala na ty naše dvě prdlošky a jen řekla jooo?
4.12.
Po pondělku, kdy se problémy s hybností pravé zadní nohy vystupňovaly, jsme se jeli podívat na naši paní doktorku. Vypadá to jako natáhnutý nebo zanícený sval. Na omak je pravá strana citlivější. Opakuje se situace z března – injekce proti bolesti a zánětu a po dobu 6 dní podávat Rimadyl. Klidový režim, procházky častěji a max. do půl hodinky v kuse. Aby se vyhnula Bea nepříjemnostem, několikrát ochotně bez vyzvání vylezla na váhu. Zato já se nevyhnula pocitu omdlení při pohledu na display (36,6 kg). Účinek Aptusu můžeme zvýšit podáváním Gelorenu. Takže Ježíška pro rezka už máme. Při cestě z ordinace si na ulici vyčíhla pána s paní. Už z dálky jim pospíchala vstříc, mohutně máchala ocasem. Asi je odněkud zná, pomyslela jsem si. Neznala, ale pán nesl v ruce balení PET lahví Krušovic. Přihnala se k tomu pokladu, nic nedbala slov, že by si asi pejsek dal buřta, a radostně piva očmuchávala. Krušovice nezná, ty nekupujeme. Paní to divadlo sledovala a s úsměvem prohodila: No jo, celá panička! Jak to ví? Háček je v tom, že já tu paní neznám…..
5.12.
Klidový režim nás brzy zničí. Obě, a to máme Rimadyl na potlačení zánětu ještě 5 dní! Bea nechce přistoupit na půlhodinový pobyt venku. Dneska mě zoufale táhla, když jsem jí tedy zabránila v cestě na holuby, alespoň do lesa. Nutně potřebovala do lesa. Tak se nám z té nudy narodil první vrh štěňátek. Ani po roce jsem nestihla koupit váleček na těsto. Bea mi půjčila na uválení svého lahváče. A miminka jsou celá po ní - pěkně tlusťoučká a voní.
Dayronkovi: U nás zatím ani drobeček, natož celý vrh... my opět spoléháme na babičku. Držíme palce, tlapky, co se dá, ať už máte troubu raději studenou a můžete do terénu!!
Marodovi se po injekci a při podávání Rimadylu ulevilo. Oproti pondělní katastrofě je vstávání o polovic lepší. Jak nemá bolesti, šíleně prudí, že chce být venku. A taky podniká útoky na ledničku, skříň a soukromý bufetový koutek. Tohle je nejhorší vysvětlit, že když se nehýbe, bude žrát ještě míň. Než domarodí, skončím já na cvokárně. Naučila se vyděračský fígl (ale už jsem jí prokoukla): aby dostala pivo, těžce a rychle dýchá, jako když má horkost. A co platí na horkost? Zchladit přece. Tož mamkooooo - naval pívo.... jak dostane nalito, je po horkosti. Když jí pivní mističku odnesu, začne zase s těžkým dýcháním. Prevít.
Romana: Jednou budeme bohaté a koupíme setří statek, ty přidáš koníčky a budeme šťastné.. Jsem ráda, že Bea pivní potvůrka je už na tom lépe.. No hold podědila po bábě lásku k pivečku.. Horkost - ted jsem byla ve sportu okouknout boty na setří procházky a mají tam vestu pro psy...v létě chladí a když se namočí, tak se nasákne jako houba a chladí kožich... Tak námět na vánoční dárek pro Beu místo pivka... Ale nevím, zda má ráda měkké balíčky…
Směju se, protože ta mrcha samozřejmě chladící vestu má. Dávám jí při letních pařácích na cesty v autě, pod sebou má ještě chladící podložky. Dneska už je to s ní zas o fous lepší. Jak se jí ulevilo, má o to větší apetit a já šedivím.
6.12.
Bea mi neustále bystří postřeh. To mi z ničeho nic z chodníku vlítne do silnice, páč zrovna projíždí auto s přívěsným vozíkem (tuhle kombinaci nesnáší). Nebo z ničeho nic vystartuje po psovi na druhé straně chodníku. Je náročné ji ohlídat i na vodítku. Už ji dávám na kšíry a pevné vodítko. Zaslechla zvuk podobný petardě (to si jen autobus upšoukl), a vyvinula k úprku takovou sílu, že to vypadalo, že obojek nevydrží. Ať už je konec ledna - už nám krom klacků domů tahá i antistresové PETky, ponožky, obaly od všeho možného…. Vše, co najde po městě. Já bych si Ježíšku pod stromeček přála NORMÁLNÍHO setra ............
8.12.
Dneska byl větřík, až větve padaly. Těžký úkol přesvědčit maroda, že nebude ťapat dvě až tři hodinky, ale jen půl. Už je jak papiňák. Ale hlavně, že jela aspoň kousek autem, všechno ostatní odpuštěno. U našich udělala ostudu - aby demonstrovala, jak je týraná hlady, vrhla se po polívce - polykala mrkev i brambory a k talíři nikoho nepustila. Ani další psy, ani mrňavoučkého synovce, kterému původně ta polívka patřila.
10.12.
My setraři si vzájemně radíme, ať pro přežití se zrzkama nasadíme Neurol nebo zvýšíme jeho dávky. Větší zásoby Neurolu by se občas hodily i u nás. Ráno mi v práci drnčí telefon, že páníčka z Bey šlehne. Krom permanentního stavu, že prudí, proklouzla dědovi pod dveře u auta, naskočila zadělaná bahnem ze zahrady na světle béžovou sedačku, sedla si za volant, a dožadovala se klíčků od auta. Na výlet si tedy zajede sama, když my jsme neschopní, protože se vymlouváme už týden, že má klidový režim. Budou muset zamykat i garáž... ona je snad schopná opravdu odjet.
Touhle epizodkou jsme pobavily naše setří kamarády:
* Ha ha ha, nad Beu není.
* Holka na vás vždy vyzraje. Tu neoklamete.
* To jsou ty Tvoje hlavolamy. Bea už je na vyšší úrovni inteligence. ZAMYKEJ TU GARÁŽ!
* Velká cestovatelka
* Teď už je jasné, kdo je z rodiny nejsenzačnější!!! A vůbec, víš jak nudnej život byste měli? Kdyby vás nevlastnil inteligentní zrzek? A ještě moje vnouče. To opravdu nemá chybu... Jdu to přečíst malému A.
13.12.
Páníček se opatrně optal, kolik má Bea vlastně oblečků..... že by chtěl porovnat se svým šatníkem. To je myšlenka! Jak teď máme ten klidovější režim a Bea nechce kvůli petardám lozit po venku, dala jsem se do počítání. O takovém šatníku se nezdá nejedné rodině (lidské). Troufnu si odhadnout, že málokdo z nás 2nožců má tak vybavenou skříň. Spočítala jsem jen lehké pláštěnky (2) + zimní bundy (4) + kšíry (3). Obojky jsem z evidence vynechala úplně, na ně nemám tolik okýnek v počítačovém programu. Šatník zde: https://laurena.rajce.idnes.cz/BEAUTY_-_udalosti_v_obraze
Tohle můžu přiznat jen vybranému okruhu chápajících setrofilů. Jiní by mě určitě poslali spěšnou poštou do Bohnic. Hadrů sice rezek má, ale zatím jsme problémy se vstáváním úplně neodstranili. Pokračujeme s Aptusem a Gelorenem.
Gita mě podpořila: Podívej se na sofadogwear.eu je to sice pro chrty, ale třeba taková pláštička s kapucí je podle mě úplná bomba, protože má naprosto vymakaný zapínání pod břichem, takže opravdu chrání bez toho aby dovnitř zatékalo...moc o ní přemýšlím a ani není tak moc drahá...a teď ty nový overaly od Hurtty to je taky pecka.....Jak vidíš nejsi v tom sama... Mně teď dorazej poštou pro změnu botičky. Od Manmatu na tu rozřízlou nohu... Jednu ztratila v oranici (když hnala zajíce) jak jinak...a druhá rezervní už je prošoupaná. ... Pac a pusu všem. G. & celkem hodné malé A.
Šárka: No slušnej šatník. Tak to jsme žabaři. Tomu se může lehce přiblížit jen moje Anicka. Tak ať je těžká Lověna brzo fit.
15.12.
Zajeli jsme si za sněhem. A nemuseli ani moc daleko, stačilo kousek za Vary. Vandrovali jsme Mravenčím lesem mezi Pilou a Kolovou a tolik sněhu slabých 10km za městem jsme nečekali. Kdybych Beu pustila k počítači, tak vám napíše, jak byla naštvaná - všude po cestě koně. Ještě mi neodpustila.
16.12.
Vánoční atmosféru jsme sbírali u zamrzlého Velkého Rybníka a v zasněžených lesích kolem Hájku. A protože jsme obcházeli oboru, Bea byla jak zběsilá. Lítala a hledala ty srnčí zadky. Vzhledem k tomu, jak si soukala sníh do papule, si přeji, aby sníh slezl. Protože ke kulhání nám do sbírky chybí ještě zánět žaludku a střev. Znovu ukázala, jaký je sobeček a závisláček a autista. I když o psech se tvrdí, že u nich nebyl autismus prokázán, trvám na tom, že určití jedinci existují. Přijeli jsme vyfoukaní a vymrzlí z podhůří Krušných hor. Beu jsem oklamala, že jdu nakoupit, a odběhla dál mrznout na hodinový koncert Davida Deyla a dětského sboru v lázeňském parku. Koncert krásný. Byl to jeden z nejkrásnějších dárků. Mám velké štěstí-během jednoho roku jsem byla na jeho dvou koncertech pod širým nebem. To byla jen drobná odbočka. Přišla jsem nadšená, nabitá pozitivní energií. Beušák šílel radostí. Jenže po chvíli jí došlo, že jsem kecala! Očmuchávala mě na kalhotách a bundě jak policajt a ptala se, kde mám tašky s nákupem. Protože do pouzdra od foťáku se mi těžko něco vešlo!!! "Mámo, máš to za potřebí mi lhát?" Já se před ní fakt styděla, že jsem jí lhala. No a než jsem stačila vypít grog, abych rozmrzla, zaměstnala mě na hry. Teď se mi budeš věnovat, když jsem HODINU (a kousek) trpěla!!!! Dohrála hry, dostala pivečko a spokojeně mi lehla u židle. Všechno je zas tak, jak má o nedělích být .. no není tohle forma autismu?
V rádiu pouštěli podvečerní příspěvek z útulku v Mariánských Lázních. Při rozhovoru začali štěkat psi. Bea vylítla z pelechu a šla to řešit. Dneska ráno stejnou reportáž opakovali. Co udělala Bea??? Zase bourala byt…
17.12.
Pohodu a rozjímání v předvánočním čase pochopila Bea skvěle. Večeří vleže...pivo pije vleže.... a vleže zvedá mističku na přídavek. Já se chci v příštím životě narodit jako setr (ne, že by mě před Vánoci napadlo gruntovat, ale i u toho piva a jídla sedím).
Irča: Vrchol lenosti!
Zase jedna dopolední stížnost od páníčka: Už mě zase burzeruje. Chce ven. Otevřu a zavřu za ní. Hned chce dovnitř. Otevřu a zavřu. Otočí se a chce ven – napít se. Z jiné, než venkovní misky se zásadně nenapije. Když se konečně rozvalí na gauči, sednu si a chci dělat svoji práci. A tak na mě štěká a štěká. Umanutě, tlamu nakřivo. Říkám jí: Zavolám mamince! Ví, že než se dovolám, trvá to pár vteřin. Takže furt štěká. Jakmile se ozveš ve sluchátku, je jak pěna!
21.12.
Něco málo pro odlehčení. Přišlo přáníčko s podtitulkem Pohodové Vánoce s MP: V období celoroční rekapitulace a novoročních předsevzetí Vám děkuji za dosavadní péči o potomky Mahagony Paw. Přeji příjemné prožití svátečních dní a v Novém roce mnoho zdraví, štěstí, pracovních i osobních úspěchů, pevné nervy hlavně při výchově pubošů... P.S.: Majitelé vrhu "F", mohli byste mi do konce roku poslat alespoň jednu pohodovou fotečku či pozitivní zprávu, místo těch, co dostávám nyní? Plných vyprávění o zničených věcech a nezbedných příbězích? Krásné Vánoční svátky plné pohody přeje Romana.
To se směji. Při pomyšlení na vrh „F“, třeba na Finitku nebo Kšandu… Pohodový? Cha cha... V jejich případě? Pohodový sváteční čas plný rozjímání? Cha cha, to je taky u setrařů pěkná pitomost.
Šárka: Náhodou dnes jsou obě holčičky hodné, Airien je po honu a Finitka byla na procházce u Vltavy a nějak jí to zmohlo. Jsem ale zvědavá, jak ocení vánoční stromek.
Zastříhala jsem ušima: Hlavně pošli fotky oceněného stromečku. To by mohla být další veselá kapitola do knihy Setřích mýtů a omylů.
Š: Doufám, že budu stíhat fotit. V kombinaci dvě kočky, dva setři a vánoční stromek - uvidíme kdo z koho……
22.12.
Ani liják nás neodradil od plodného dne. Dopoledne si dala Bea rande s adoptivním bráškou Falinem. Hulákali na Faldovo zahradě oba jak zběsilí na sousedovic fenu. Jen jsem doufala, že ten psík velikosti menšího koně nemá nikde v plotě tajnou ďourku. Asi by je oba slupnul jak malinu. Odpoledne strávila na akci pro útulkové pejsky na ranči. Pohádce o Popelce chyběl k dokonalosti už jen sníh. Ještě nikdo nenatočil pohádku v dešti a blátě. Máme tedy premiéru. Přijel za námi i polobráška Dustin. Oba byli strašně smutní, že není setří sraz a nepůjdou se ty krpály, na které jsou zvyklí. Žebrák jeden nenažranej (Bea) se na ranči nad všechny psy povyšuje. Diriguje to tam všechno a od všech příchozích somruje. První místo, kam po příchodu táhla, je občerstvení. V létě tam mají fajn birella, ale dneska vyvalila oči, když se jí paní obsluhující ptala, jestli si dá grog nebo svařák. Koní se dnes nebála. Byli za vysokým plotem a věděla, že na ni nemůžou. Když diváci tleskali Popelkám v sedle, Bea začala štěkat: Děkuji vám, děkuji, moc si vaší pozornosti vážím. Ona je hrozný šašek.
25.12.
Co dělám první vánoční svátek? Píšu primátorce města, že svátky klidu a míru a rozjímání nejsou o tom, že se Vary nachází ve válečné vřavě. Tady se práská ráno /před 7 ranní místo budíku/, přes den, i večer. Máme tichou domácnost - Bea se odstěhovala do koupelny. Tedy až poté, co mi antistresově sežrala domácí bio kachnu od ségry. Tekly mi sliny, jak voněla. Dodávala si odvahy na tak nutnou dobu, dokud maso nesezobala. Když viděla na talíři jen knedlíky a zelí, zmizela do krytu.
28.12.
Možná budeme i v TV. Byly jsme lovit. Holuby. Na kolonádě. Bea nechce do lesa, bojí se petard. Tak jsem ji pozitivně motivovala a vešla mezi "lid". Namířila si to na Tržní kolonádu. Ke krámku, kde se pečou oplatky. Kde jsou oplatky, jsou i drobky. Kde jsou drobky, je houf holubů. A protože Vary profitují z vánočních a silvestrovských pobytů mnoha, opravdu mnoha hostů, bylo rušno.
Popis událostí:
* Mezi hordou lidí se odhodlaně prodírala pěší zónou a zvedala cestou jednoho holuba za druhým.
* Skupinky lidí se zastavovaly a shlukovaly. Sledovaly, co bude dál.
* Začali si akci natáčet na mobily. Foťáky cvakaly jak o festivalu.
* Jak čučeli kolemjdoucí, co se děje, naráželi na stojící a několik jich spadlo na zem, když zakopli o obrubník.
* Jeden holub neodletěl. Vyzobával drobky ze škvírek na dlažbě. Nepostřehl, že rezek mu stojí přímo za zadkem. Otočil se. Nevyvedlo ho to vůbec z míry, že na něj číhá lovec .... a zobal v klidu dál.
* Rezek chňapl. Pokřivil mu hlavičku.... rychle jsem Beu stáhla, aby si toho moc diváci nevšimli. Holub byl naježený, hlavu nakřivo a nějak nemohl odletět.... ale zobal dál!
* Bea by si vychutnala provokatéra ještě víc, ale co kdyby někdo volal policii, že na kolonádě brutálně řádí agresivní pes. Rychle jsme se k velké nevoli irského vraha vzdálily.
* Kdybyste někdo na netu nebo v TV zprávách spatřil povědomé video z Varů, dejte echo, ráda bych dokumentaci. Já tyhle okamžiky při AKCI "A" nestíhám zaznamenávat.
* Je z práce tak utahaná, že jen pojedla, popila pivo a spí. Ani hry dnes nevyžaduje.
A protože se blíží víkend, rozhodně na výlet zvolíme trasu mimo kolonádu.
Martina: Ani jsem nahlas neřekla, co čtu. Jen jsem se začala nahlas smát. A přečetla tenhle kousíček "Namířila si to na Tržní kolonádu. Ke krámku, kde se pečou oplatky. Kde jsou oplatky, jsou i drobky" a Daník okamžitě reagoval: Takže Bea! Jestli to video někdo zveřejnil, tak ho chceme vidět taky!!
Klárka psala, že Brita sežrala pytlík extra pálivých chilli brambůrků a ráno že ji ani ho*no nepálilo. Tahle extrémní popelnice a poletující poděs je fakt ze železa. A Martina má velkou pravdu, když říká: Brita přece klade bobky za pochodu, tak na nějaký pálení ani nemá čas.